CHOROBY A GENETIKA
Choďáci jsou zdravé plemeno. Jediné, co u nich připadá více v úvahu, je dysplazie kyčelních klubů. Je ovšem otázka, je-li dědičná a nakolik. Setkala jsem se již se třemi verzemi vysvětlení, jak DKK vzniká - způsobuje ji jeden gen, více spolu působících genů, není dědičná vůbec. Upozorňuji, že jsou to názory odborníků, podpořené i FCI. Poslední a nejnovější názor hovoří o tom, že DKK není podmíněna geneticky, ale polohou plodu v děloze.
A teď do praxe. Jde-li o prostou dědičnost, jak je možné, že negativní rodiče dají těžce postižená štěňata, což se nezřídka stává? Naopak ze spojení dvou jedinců s lehčí DKK nejsou negativní zvířata výjimkou. Navíc choďák má jiné úhlení pánevních končetin než německý ovčák, jemuž je metodika posuzování DKK ušitá více na "tělo". Choďák je lehký, zvíře s "dvojkou", na rozdíl od páníčka, nemá problém - je zdravé jak řípa a v životě nezakulhá. A březí feně do břicha stejně nevidíte.
Ostatní choroby jsou u tohoto plemene bezvýznamné. Torze se, vzhledem k menší velikosti, prakticky nevyskytují - vím o jediné. Při krmení krmivem s vyšším obsahem bílkovin může dojít k poruše funkce slinivky břišní - vím o dvou případech. Nemyslím teď granule pro psy v zátěži nebo pro štěňata, spíše střídání krmiv a nevyváženou skladbu krmiva. Krmením kvalitním krmivem bez zbytečných experimentů tomu snadno předejdete.
Jiné zdravotní potíže toto plemeno nemá.