Na otázku v titulku lze odpovědět jednoduše - jak která.
Vařit pro těhulky je radostná činnost, člověk dojatě sleduje, jak jim chutná a jak se jim bříško pěkně kulatí. Základem jsou namočené granulky pro březí feny, k tomu polívčička (nejčastěji kuřecí), drožďový krém, filé, pribináčky, sýry.
Grainy je odmala taková kyselinka, krmit jí je potěšení. Když čeká štěňátka, slupne s nadšením všechny "přilepšovačky", které jsou jí předloženy. Někdy z ní mám pocit, že kdyby jí to člověk neodměřil, sežere i slona.
Naproti tomu Rina je nežravka. Byla nežravá od mala a jako nežravá zřejmě i umře. Krmit nežravou těhuli klade na člověka nemalé nároky. Ke každé dávce krmení je nutno přistupovat zodpovědně, pečlivě dbát na složení a správný poměr surovin. Například granulky a ryba musí být v poměru 1:1, jinak to není ono a Rina to prostě jíst nebude.
Má přísná měřítka na to, co a v jakém množství pozře a v průběhu březosti laťku ještě zvyšuje. Mísu s krmením pozoruje pohledem inspektora od Michelinu a když se pustí do jídla, jsou pocity kuchařky tak blažené, jako by právě obdržela hvězdičku od této ctihodné instituce. Ke konci je to nejhorší, protože mimina se melou a kopou mámu do žaludku. Za této situace Rinu ke žrádlu přitáhne pouze opravdová psí delikatesa. Navzdory její nežravosti se mi podařilo, že čubinka krásně "rozrazila" a je z ní ukázková jen jen kvetoucí mamina. Beru to jako takové své osobní vítězství.
PS: Rina se nám po porodu přece jenom rozpapala! Jó, kojení je větší záhul než březost!
Obrázky:
1) Grainy čeká vrh B
2) Rina čeká vrh D
